U hmyzu existují mechanické smysly (hmat, vibrace), sluch, chemické smysly (čich, chuť), hygrotermální smysly (sucho, teplo) a zrak.
Smyslové orgány jsou založeny na útvarech s mírně odlišnými strukturami – sensilla (citlivé prvky) (obrázek 27).
Dotykové orgány, nebo taktilní sensilla, jsou nervová zakončení v kůži a jejích přílohách ve formě speciálních citlivých chloupků, štětin a trnů umístěných po celém těle hmyzu, zejména na tykadlech, labiálních a maxilárních hmatech a nohách. Detekují různá mechanická dráždění (dotek), teplotní dráždění, změny tlaku vzduchu (obrázek).
Chemické smyslové orgány (čich, chuť) U hmyzu jsou soustředěny na tykadlech v podobě důlků, chlupů apod., ke kterým se přibližují zakončení nervových větví z nadhltanového ganglia. Čich hmyzu je extrémně jemný a slouží k hledání potravy, stejně jako k nalezení jednoho pohlaví pro druhé. U samců, protože hledají samice pomocí čichu, je velikost a celkový povrch tykadel mnohem větší než u samic. Například mnoho samců různých druhů má opeřená tykadla s velkým povrchem. Orgány chuti jsou uspořádány stejným způsobem, ale jsou umístěny uvnitř dutiny ústní a na ústních orgánech. Chuť hmyzu je také vysoce vyvinutá, například mravenci přesně vybírají zrnka cukru ze směsi chininového prášku a cukru.
sluchové orgány nenachází se u všech druhů hmyzu. Nejvyvinutější a nejsložitější orgány sluchu, tzv tympanický, se vyskytují v řádu Orthoptera – kobylky, cvrčci, sarančata, kteří mají také schopnost vydávat hlasité zvuky. Orgány jsou jako díra v kůži, pokryté tenkou membránou. Zevnitř se k této membráně přibližují větve sluchového nervu. U kobylek a cvrčků jsou bubínkové orgány umístěny na holenních kostech předních nohou, u sarančat jsou umístěny po stranách prvního břišního segmentu (obrázek 28).
Orgány vidění U hmyzu jsou složité nebo fasetové oči a jednoduché oči nebo ocelli (obrázek 29).
Složené oči, které se vyskytují u většiny hmyzu, jsou umístěny na hlavě a někdy zabírají většinu z ní (například u much, vážek atd.). Každý z nich sestává z mnoha jednotlivých ocelli, v důsledku čehož se povrch složeného oka jeví ve formě mnoha jednotlivých faset, kulatých nebo šestiúhelníkových (obrázek 30).
V podélném řezu se každé oko skládá z následujících vrstev:
průhledný rohovka (bikonvexní nebo plochě konvexní; kuželová část lámající světlo – krystalový kužel; část přijímající světlo – sítnice nebo sítnice. K sítnici se přibližují větve nervů z nadhltanového ganglia.
Každé očko propouští světelné paprsky pouze středovou částí, takže na sítnici jsou zobrazeny pouze jednotlivé části daného předmětu. Obecně platí, že složené oko poskytuje mozaikové zobrazení celého objektu. Čím více faset je ve struktuře oka (až několik desítek tisíc), tím jasnější je obraz (zejména u dravého hmyzu).
Jednoduché oči, číslované od jedné do tří, jsou umístěny na čele nebo temeni (obrázek 31). Jsou konstruovány v podstatě stejným způsobem jako jednotliví ocelli ve složených očích, ale nemají kužel lámající světlo. Jako velmi nedokonalý orgán vidění zachycují pouze intenzitu a směr světla. Ne každý hmyz má oči, mnoho dvoukřídlých, brouků a motýlů je nemá.
U hmyzu oči vnímají polarizované paprsky a je vyvinut pohyb kompasu vzhledem ke zdroji světla, který se využívá při sledování nočních lesních škůdců ve světelných pastích (obrázek 32).
Obsah úkolu
Otevřete hmyz provedením řezů podél pleurální části těla. Připevněte na dno vany.
Zjistit a prozkoumat systémy vnitřních orgánů: oběhový, trávicí, vylučovací, reprodukční, nervový.
Zvažte smyslové orgány hmyzu: oči, ocelli, sluchové orgány, citlivé chlupy.
Dělejte si poznámky a načrtněte stavbu jednotlivých orgánových soustav.
Materiály a zařízení: čerstvě zabitý hmyz – černí švábi, kobylky, chroustci, jejich larvy. Mezi hmyz ve sbírkách patří vážky, včely, larvy tesaříků, kobylky a sarančata. Piteční vany plněné parafínem nebo voskem, pinzeta, skalpely, pitevní jehly, pipety, fyziologický roztok, binokulární mikroskopy, 10x lupy, ručníky, vata.
Doporučené čtení
Bey-Bienko, G. Ya. Obecná entomologie./ G. Ya. Bey-Bienko. – M., Vyšší škola, 1980. – 416 s.
Mozolevskaya, E.G. et al. Workshop o lesní entomologii./ E.G. Mozolevskaya, N.K. Belova, G.S. Lebedeva a další – M.: Akademie, 2004. – 288 s.
Moucha ostře uhne předmětu, který na ni letí, motýl si vybere určitou květinu a housenka se plazí k nejvyššímu stromu. Hmyz má stejně jako lidé zrakové orgány, ale vidí a vnímá svět zvláštním způsobem. Svým výjimečným zrakem, lidem nepřístupným. Některý hmyz dokáže určit pouze světlo a tmu, zatímco jiný se dobře vyzná v odstínech. Jak tedy hmyz vidí svět?
Obsah
- Způsoby, jak hmyz vidí svět
- Celý povrch těla
- Složené nebo složené oči
- Jaké barvy vidí hmyz?
- Jaké tvary může hmyz rozlišovat?
- Jak vidí hmyz – video
Způsoby, jak hmyz vidí svět
Jejich schopnost vidět se dělí na tři způsoby.
Celý povrch těla
Zajímavá funkce, při které není nutné mít oči. Jeho velkou nevýhodou ale je, že hmyz dokáže rozlišit pouze světlo od tmy. Nevidí žádné předměty ani barvy. Jak to funguje? Světlo prochází kutikulou, vnější vrstvou kůže, a dostává se k hlavě hmyzu. Tam dojde k reakci v mozkových buňkách a hmyz pochopí, že na něj dopadá světlo. Takové zařízení není dostupné pro každého, ale je velmi užitečné pro hmyz, který žije pod zemí, například žížaly nebo slepé jeskynní brouky. Tento typ vidění se vyskytuje u švábů, mšic a housenek.
Hmyz s jednoduchýma očima má větší štěstí. Dokážou nejen určit tmu od světla, ale také rozlišit mezi jednotlivými předměty a dokonce i jejich tvar. Takové oči se nejčastěji vyskytují u larev hmyzu. Například larvy komárů mají místo očí pigmentové skvrny, které zachycují světlo. Ale housenky mají pět až šest očí na každé straně hlavy. Díky tomu se dobře orientuje ve formách. Vertikální předměty ale vidí mnohem lépe než horizontální. Pokud si má například vybrat strom, raději se plazí k vyššímu než k širšímu.
Složené nebo složené oči
Složené oči hmyzu
Takové oči se nejčastěji vyskytují u dospělého hmyzu. Poznáte je okamžitě – většinou se nacházejí po stranách hlavy. Složené oči jsou mnohem složitější a rozmanitější než všechny ostatní. Dokážou rozpoznat tvary předmětů a identifikovat barvy. Některý hmyz vidí dobře ve dne, zatímco jiný vidí dobře v noci. Zajímavostí těchto očí je, že nevidí celý obraz jako celek, ale pouze kousky. A hmyz již v mozku skládá puzzle z přijatých obrázků, aby viděl celý obrázek. Jak se mouše podaří za letu spojit všechny kousky úlomku? Kupodivu právě za letu vidí lépe než v klidu. A pro místo přistání si jakýkoli hmyz pravděpodobně vybere něco, co se pohybuje nebo kývá.
Jaké barvy vidí hmyz?
Takhle to vidí včela
Motýl a včela létají na červený mák. I když je struktura jejich očí podobná, vidí tuto květinu jinak. Včela nevidí červenou barvu, je pro ni jako černá. Celý svět se pro ni odráží jen ve čtyřech barvách – červenožlutozelené, modrozelené, modrofialové a ultrafialové. Ale dokáže rozlišit červený květ od ostatních, protože odráží hodně ultrafialových paprsků. Motýl naopak letí ke květině, protože vidí červenou barvu. I když dokáže rozpoznat i ultrafialové paprsky, málokdy jim věnuje pozornost. V podstatě motýl vidí svět ve stejných barvách jako člověk.
Jaké tvary může hmyz rozlišovat?
Hmyz žije instinktem, a proto dobře vidí jen tvary předmětů, které potřebuje k přežití. Nezajímají je velké pevné předměty a nevidí rozdíl mezi kruhem a čtvercem. Ale velmi je přitahují malé a složité tvary, jako jsou kresby na papíře. Vize hmyzu je navíc mnohem širší než u lidí. Přestože je hmyz krátkozraký, dokáže vidět a zapamatovat si tvary, barvy a okolí předmětů.
Jak vidí hmyz – video
Pokud najdete chybu, zvýrazněte část textu a klikněte Ctrl + Enter.