Brkoslav obecný (Bombycilla garrulus) živící se plody třešně ptačí (Prúnus pádus)
Letošní podzim potěší sluncem a mírným počasím. V přírodním parku je velká úroda třešně ptačí. Obvykle jsou bobule již na konci října suché. ale letos je všechno jinak. Keře třešně ptačí bzučí, přiletěla voskovka. Někteří ptáci se krmí v korunách stromů, zatímco jiní nemotorně skáčou a sbírají padlé bobule.
Obsah
- LJ Video
- Popis a vzhled ptáka
- Habitat
- Životní styl a charakter polní pastvy
- Výživa polní
- Reprodukce a délka života
LJ Video
-
— 2 posts — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 1 post — 4 posts — 3 posts — 6 posts — 1 post — 1 post — 3 posts — 3 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 4 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 8 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 5 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 5 posts — 4 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 7 posts — 2 posts — 3 posts — 7 posts — 1 post — 8 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 4 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 2 posts — 2 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 2 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 5 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 4 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 3 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 5 posts — 1 post — 2 posts — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 6 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 4 posts — 1 post — 3 posts — 5 posts — 1 post — 2 posts — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 5 posts — 1 post — 4 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 7 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 7 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 7 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 7 posts — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 3 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 3 posts — 2 posts — 7 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 4 posts — 1 post — 3 posts — 1 post — 4 posts — 1 post — 2 posts — 4 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 5 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 6 posts — 1 post — 2 posts — 11 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 154 posts — 7 posts — 8 posts — 31 posts — 5 posts — 7 posts — 18 posts — 2 posts — 36 posts — 11 posts — 10 posts — 2 posts — 1 post — 5 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 2 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 4 posts — 2 posts — 3 posts — 5 posts — 8 posts — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 6 posts — 7 posts — 5 posts — 27 posts — 4 posts — 7 posts — 1 post — 13 posts — 8 posts — 1 post — 14 posts — 2 posts — 2 posts — 3 posts — 11 posts — 6 posts — 3 posts — 12 posts — 1 post — 17 posts — 1 post — 3 posts — 10 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 9 posts — 1 post — 2 posts — 2 posts — 1 post — 5 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 3 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 4 posts — 1 post — 1 post — 4 posts — 1 post — 3 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 5 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 2 posts — 7 posts — 4 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 5 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 7 posts — 4 posts — 1 post — 1 post — 9 posts — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 5 posts — 2 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 4 posts — 1 post — 3 posts — 1 post — 3 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 2 posts — 4 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 4 posts — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 3 posts — 2 posts — 1 post — 40 posts — 6 posts — 1 post — 4 posts — 1 post — 21 posts — 2 posts — 2 posts — 4 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 7 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 5 posts — 1 post — 2 posts — 2 posts — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 7 posts — 2 posts — 19 posts — 5 posts — 4 posts — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 1 post — 1 post — 2 posts — 1 post — 2 posts — 1 post — 2 posts — 3 posts — 1 post — 1 post — 1 post
Asi (konečně) odlétali v obrovských hejnech, kam chtěli. Nebo prostě snědli všechny ryby, které mohli chytit, a podle toho také odletěli.
Jaké druhy ptáků nevidíme v různých ročních obdobích. Jsou tací, kteří žijí vedle nás, ve městech, neustále – v zimě i v létě. Vyskytují se zde i pichugové stěhovaví, kteří se na našem území objevují pouze v teplém období. Mezi ně patří také drozd oprávněn polní jízda.
Popis a vzhled ptáka
Rowan považován za škodlivého ptáka – zahradníci pochopí proč. Tento pták z řádu pěvců patří do čeledi drozdovitých, pojmenovaných podle stejnojmenného keře – jasanu, který slouží jako jejich oblíbená potrava. Samci a samice tohoto ptáka vypadají stejně, váží asi 100-120 gramů, jejich velikost je asi 26-28 cm, rozpětí křídel je asi 40 cm.
Peří na temeni a vnější části krku je šedé, hřbet je kaštanový, křídla a ocas jsou tmavé, téměř černé. Prsa jsou světlá, s odstínem pískové barvy a malými černými peříčky. Na foto polní je jasné, že jeho pohled je vždy trochu nespokojený a ptáček se zlobí, může za to černá “oční linka” kolem očí. Spodní strana křídel a ocasu je bílá.
Habitat
Polní hnízdí téměř po celé Eurasii a Sibiři. Nehnízdí v jižní Evropě, Španělsku, téměř v celé Francii a Anglii. Na území naší země může polní hnízdit všude v evropské části, dokonce i v tundře. Když ve střední Evropě nastává plodný rok na lesní plody, zůstává drozd na zimu i tam.
V úrodných letech se vyskytuje v severních oblastech Ruska, ale v polovině zimy, kdy ubývá potravy, stále letí na jih. Nejčastěji zimuje v jižní a střední Evropě, Malé Asii.
Vybírá okraje jehličnatých nebo listnatých lesů, usazuje se ve městě – na náměstích a parcích, často se nachází na zahradních pozemcích. Dříve byl tento drozd ve městě k vidění jen zřídka, nyní však stále častěji navštěvuje své oblíbené jeřabinové keře, které hojně rostou vedle člověka.
S příchodem zlatého podzimu začali drozdi létat ve velkých hejnech, začali se usazovat stále blíže k městům. Nejprve byli viděni na okraji města a nyní se tito ptáci nacházejí také v obytných oblastech. Hojnost bobulí jim pomáhá přežít kruté zimní mrazy.
V divokém lese se usazuje na úplně jiných místech – u pasek, na kraji lesa u orné půdy a niv, v hájích mezi loukami a pastvinami. Hnízdit je dobré ve vysokém lese v blízkosti luk a orné půdy, protože snáze najdeme vlhkou půdu pro stavbu hnízda a také potravu v krátké trávě nebo travnaté bažině.
Životní styl a charakter polní pastvy
Drozd polní vede jak sedavý, tak kočovný způsob života. Záleží na klimatických podmínkách pobytu a dostupnosti potravy v zimním období. Ti, kteří opustili svou vlast a odletěli na jih, se vracejí brzy, již v polovině dubna.
Na zimovištích a po návratu domů čítají hejna polních asi 80–100 kusů. Po příjezdu ptáci nějakou dobu zůstávají na předměstích, na okrajích, v záplavových oblastech, kde již roztál sníh a objevila se potrava. Když sníh úplně roztaje, hejno hledá místo k hnízdění. Vznik kolonie trvá několik dní.
Jeho jádro tvoří staří ptáci – zakladatelé, zkušení stavitelé hnízd. Tato “páteř” zabírá nejlepší místa pro hnízda a obecně určuje hnízdiště celé kolonie, dospělí ptáci na základě svých každodenních zkušeností určují krmnou kapacitu místa, pohodlí v případě ochrany.
Kolonie se obvykle skládají z 12-25 párů ptáků. Drozd polní se od mnoha ptáků liší tím, že i přes svou malou velikost je velmi odvážný, sebevědomý a vždy bojovně naladěný vůči potenciálním nepřátelům.
Velcí ptáci – vrány, straky, které snadno zničí hnízda pěnicím, pěnkavám a dalšímu drobnému ptactvu, do kolonie polních nestrkají nos. I osamělý samec bude zuřivě bránit svůj domov. A když se ptáčci sejdou, zaútočí na dravce svou oblíbenou a velmi účinnou metodou – zaplaví nepřítele trusem.
Navíc je docela nebezpečný pro útočící ptáky, protože lepkavé peří znemožňuje létat. Stejně tak se potká jakýkoli suchozemský predátor a dokonce i člověk. Ale i přes takovou bojovnost vůči velkým ptákům a zvířatům, polní ptáci nikdy neurazí malé ptáky žijící v sousedství.
Mnoho pichugů se speciálně usadilo poblíž, protože vědělo, že v kolonii polní ptáci nebojí se útoků vran, veverek nebo koček. Ale stále trpí i polní dravci. Chytají je jestřábi, sojky, datli, sovy se snaží zničit jejich hnízda. Nebezpečné pro hnízda jsou i vleklé letní deště a chlad.
Ale nezávislá kolonie polních ptáků každý rok hledá ta nejlepší místa pro svá hnízda. Tento pták nemá elegantní hlasové schopnosti – píseň drozda polního je obyčejný chak-chak. Existují ale i alarmy, které zní jako praskání. Tenká a dlouhá píšťalka znamená „jestřáb“.
Naslouchejte hlasu polní
Výživa polní
Jak je zřejmé z názvu ptáka, tento druh drozdů se živí hlavně horským popelem. Ale to je jen část sezóny, zbytek času drozdi hledají červy v podestýlce a měkké zemi. Mláďata jsou také krmena červy a měkkýši.
Ptáci obratně obracejí listy a ornici, aby tam našli potravu. Bohužel jsou často kořistí parazitických hlístů, kteří žijí v běžných žížalách a infikují dospělé ptáky a jejich kuřata. Infikovaní ptáci umírají na obrovské množství červů v těle.
Pokud se v blízkosti hnízdišť nenacházely vlhké půdy s velkým výskytem červů, pak rolník sbírá housenky, larvy, brouky, koníky, slimáky. Ke konci léta, pokud kuřata ještě neodletěla, je rodiče začnou krmit bobulemi – borůvky, třešně, jahody, irga. Všimli jsme si, že polní je velká chuť na sladké.
Pokud je vedle obyčejného horského popela keř s pěstovanými bobulemi, ptáci budou jíst především sladké ovoce. Kromě toho si ptáci pamatují takové „lahůdkové“ stromy a příští rok tam znovu poletí a přinesou svou kolonii. Proto je polní škůdce považován za škůdce, protože když se o váš strom postará pták, nebudete si moci užívat jeho plodů. Stejný osud čeká i maloplodé hrozny.
Na fotografii je hnízdo polní s mláďaty
Jedí také rybíz, třešně, angrešt, brusinky, kalinu a mnoho dalších plodů ovoce a bobulovin. Na podzim ptáci nejen sbírají bobule z větví, ale také sestupují na zem, aby sbírali spadané ovoce. Polní v zimě cílevědomě hledající jeřabiny za potravou, často můžete pozorovat, jak spolu s voskovkami obklopují strom.
Reprodukce a délka života
Fieldfare vyvede jednu nebo dvě snůšky. Protože ptáci přilétají poměrně brzy, již začátkem dubna, za měsíc je vše připraveno k vylíhnutí mláďat. Budoucí maminka se zabývá stavebnictvím. Její hnízdo je miska suché trávy přilepená zeminou. Výška konstrukce je 10-15 cm, průměr 15-20 cm.Uvnitř je malý tác.
Po páření snáší samice 3-7 nazelenalých vajíček pokrytých načervenalými skvrnami. V první polovině května se objevují mláďata, která se velmi rychle osamostatňují a do konce měsíce uvolňují „porodnici“ pro druhou snůšku. Za příznivých podmínek se zdravý pták dožívá 11-15 let.
