Jenisej bez ledu v hranicích Krasnojarsku v zimě stoupá, což mnozí považují za příčinu častého smogu a znečištění ovzduší. Je ale nutné usilovat o to, aby řeka zamrzla, pokud má smog zjevně jiné důvody? A jejich vyrovnání je jednodušší, levnější a efektivnější.
Několikrát do roka je v Krasnojarsku vyhlášen režim tzv. „černého nebe“. Všechno vypadá docela ponuře: město je zahaleno smogem, viditelnost je snížena na několik desítek, někdy i na několik metrů a to vše je doprovázeno nepříjemnými pachy. Vědci a ekologičtí aktivisté se neshodnou na příčinách tohoto jevu. Nejčastěji jsou na „seznamu podezřelých“ městské tepelné elektrárny spalující uhlí, malé kotelny, které kouří vzduch i bez minimálních čistících systémů, motorová vozidla, velké průmyslové podniky a malé dílny různého druhu („pneumatiky“). Podle úřadujícího guvernéra Krasnojarského území Alexandra Ussa, ve městě na Jeniseji se ročně vyprodukuje asi 200 tisíc tun emisí.
„Co se tady děje? Na jiných místech se možná vyhazuje víc. Ale vezmeme-li v úvahu skutečnost, že Jenisej pluje, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že je to velká vodní plocha, stoupá pára, která nedovolí, aby tyto emise nikam směřovaly, vše visí nad městem.“
„Stoupající Jenisej je silný přírodní klimatický faktor, nikoli člověkem vytvořený faktor. Komplikuje to situaci kvality ovzduší ve městě, zejména při nízkých teplotách. Zapaření v zimě je hlavním zdrojem vysoké vlhkosti a hlavním transportem dalších plynných škodlivin,“ říká vedoucí krasnojarských „zelených“ Sergej Šachmatov.
Nezamrzlé koryto řeky není ojedinělým případem, i když si mnozí v Krasnojarsku jistí, že to nikde jinde neexistuje. Ale na stejné Angaře – přítoku a nejbližším analogu Yenisei z hlediska klimatu, hydrologie, regulace atd. – voda nezamrzne na hranicích Irkutska, Bratska a Usť-Ilimska. Voda u pramene Angary také nezamrzá: zde v hloubce pouhých několika metrů prochází podvodní skalnatý hřeben, díky kterému vystupují na povrch teplejší proudy hluboké vody Bajkalu. V Irkutsku je také dost problémů z mlh, zejména na jaře a na podzim. Právě kvůli nim nabírají nejčastěji zpoždění lety na místní letiště, které se nachází jen pár kilometrů od volné vody. Ale nic jako „černé nebe“ se v Irkutsku neděje. Tak proč?
Existují všechny důvody se domnívat, že důvod pro vytvoření nemrznoucí polyny v Krasnojarsku je výhradně antropogenní. 30 km od Krasnojarska se nachází město Divnogorsk – jeho čistírny odpadních vod vypouštějí své odpadní vody do Jeniseje a teplota vody je zde zřetelně vyšší než přirozená. Na území samotného Krasnojarska se nacházejí dva komplexy čištění odpadních vod (Pravo- a Levoberezhnye), které také vypouštějí odpadní vodu do řeky – a to je teplá odpadní voda. Obdobou toho, co se děje, je řeka Moskva, kde je tolik odpadních vod, že řeka v hlavním městě nikdy nezamrzne. Část odpadních vod v jakémkoli městě se samozřejmě odpařuje na provzdušňovacích místech. Zde jsou první zdroje páry ve městě.
V Krasnojarsku fungují tři uhelné tepelné elektrárny. Na CHPP-1 je přívod vody přímý, z Jeniseje. Ohřátá voda je odváděna pětikilometrovým kanálem do pravého koryta řeky. V CHPP-2 je teplá voda vypouštěna přes disipativní výstup do kanálu Abakan. Schéma přímého toku vody z Jeniseje a do CHPP-3. Zde jsou další zdroje příliš teplé vody a páry v Jeniseji. Přidejte sem nevyhnutelné ztráty z vodovodního a topného systému, výpar z tisíců domů a desítek průmyslových podniků, stovky malých dílen a myček aut – a vytvořila se mlha, z níž je nemrznoucí Jenisej jen částí, ale není to jediný zdroj. Někteří viní vodní elektrárnu Krasnojarsk z toho, že ledová díra nezamrzá. Ale podle krasnojarských meteorologů, kteří provádějí nepřetržitá pozorování od roku 1936, se počet mlžných dnů v Krasnojarsku od výstavby vodní elektrárny nezměnil. Ale složení se výrazně změnilo.
Problém nemrznoucí polynya je tedy komplexní a vzniká pod vlivem zimních meteorologických podmínek, teploty říční vody, jakož i pod vlivem teplých průmyslových a domácích odpadních vod vypouštěných do Jeniseje v samotném Krasnojarském regionu. O ledové situaci na řece přitom nebyly provedeny žádné vědecky podložené studie. Stejně jako neexistují žádné studie o tom, jaký přínos má polynya pro kvalitu ovzduší ve městě. Stejně jako u otřesného vědeckého termínu „černé nebe“ v tomto případě převažují spíše emoce než fakta.
Kromě toho každý chápe, že vodní pára sama o sobě nepředstavuje pro lidské plíce žádnou hrozbu – další složky ji činí nebezpečnou. Ty samé tepelné elektrárny, kotelny, vozidla. Srovnáme-li Krasnojarsk s Irkutskem (v jehož hranicích Angara nezamrzla 60 let), pak poměr pro tepelné elektrárny bude 3:1 – a Krasnojarské trubky jsou nižší než ty v Irkutsku. Pokud porovnáme podle aut, tak 500 versus 229 na 1000 obyvatel, tedy více než 500 tisíc versus 141 tisíc. V obou městech jsou malé uhelné kotelny, ale v Irkutsku je jich většina soustředěna dost daleko od Angary. V hranicích Irkutska je jen velmi málo průmyslových podniků s kouřovými komíny – a to vše není ve prospěch Krasnojarsku.
„Vysoká vlhkost vzduchu v Krasnojarsku v údolí Jenisej je jen jedním z faktorů znečištění ovzduší ve městě. Jsou i další. Složitý terén města a jeho okolí, snížený potenciál atmosférického rozptylu v důsledku zvláštností pohybu vzdušných hmot (větrání) a vysoké četnosti klidů, stejně jako vertikální rozložení teploty vzduchu (na rozdíl od tzv. přirozený pokles teploty o 1 stupeň s nárůstem o 100 metrů, vysoká frekvence inverzí – její převrácení a izoterm – stálost teploty v povrchové vrstvě – od stovek metrů po několik kilometrů). Kromě přírodních podmínek je důležitými okolnostmi prostorové uspořádání hlavní části průmyslového areálu – podél řeky v délce 11 km v souběhu s obytnou zástavbou. Významné je také to, že emise do ovzduší z jednoho z hlavních zdrojů znečištění – KrAZ – mají nízkou teplotu. A za zvláštních podmínek teplotních inverzí a izoterm se tyto emise rozšíří ve vrstvě vzduchu přiléhající k povrchu. Proto byla v Krasnojarsku, stejně jako v Kemerovu, Novokuzněcku, Novosibirsku a Bratsku vypracována doporučení k regulaci režimu podniků v závislosti na povětrnostních podmínkách,“ připomíná vedoucí laboratoře ekologie vody Ústavu vodních a environmentálních problémů SB RAS Vladimir Kirillov.
„Kardinálním řešením je samozřejmě zajistit, aby Jenisej zamrzl v hranicích města. Ale protože vše nedopadlo v náš prospěch, tak je potřeba alespoň co nejvíce snížit všechny emise, abychom relativně vzato dýchali jen mlhu, a ne aerosol nasycený jedy,“ přiznává. Sergej Šachmatov. Jedná se o realističtější a dostupnější řešení dostupná městu i kraji finančně i organizačně. A mimochodem, na stejném setkání pod vedením Vladimíra Putina se diskutovalo právě o těchto otázkách (přechod vozidel na palivo plynových motorů a uzavírání malých kotelen a plynofikace soukromého sektoru atd.) . 7. února kancelář starosty Krasnojarsku oznámila, že od počátku 2000. století bylo ve městě uzavřeno 40 malých kotelen a do roku 2019 by se měla zavřít tucet dalších. Jen tak dál!
Pokud se nám však podaří vymyslet a (co je důležitější) implementovat technická řešení tak, aby se stal zázrak a Jenisej nakonec začal nad Krasnojarskem zamrzat, mohou nastat nové problémy. Faktem je, že v tomto případě se na řece nevyhnutelně začnou tvořit ledové zácpy a na led může téct voda; a město bude čelit zamrznutí, kongescím a ledovým přehradám, které ohrožují jeho infrastrukturu. Obyvatelé Irkutsku vědí, co je to zimní povodeň, která uprostřed zimy zaplavuje obydlené oblasti města: v roce 1952, při minus 40 stupních Celsia, bylo centrum Irkutsku zaplaveno a následky se daly odstranit až na jaře – dokud led neroztál . Je děsivé si vůbec představit, co se stane se všemi ostrovy na Yenisei, včetně Tatysheva, ale nejen oni, ale také všechny pobřežní ulice, všechny obytné budovy a veškerá infrastruktura, včetně mostů a železnic, budou ohroženy. Abychom těmto hrozbám zabránili, bude nutné rekonstruovat celou městskou infrastrukturu Krasnojarsku (vodovod, přístaviště lodí atd.). Jsou taková rizika oprávněná, pokud účinek není zaručen?
Přechod vozidel na palivo pro plynové motory, výstavba metra, uzavírání minikotelen, další modernizace těžkého průmyslu a dokonce plynofikace regionu – to byly hlavní body jednání s vedením Krasnojarska Území a zástupci velkých podniků, které prezident držel v Krasnojarsku Vladimir Putin.
Spolupředseda Krasnojarské environmentální fronty Sergej Šachmatov – o tom, proč Krasnojarsk málem spláchly abnormální srážky. A proč není 11 vysokých komínů uhelných tepelných elektráren zdraví občanů tak nebezpečných jako více než 60 resortních a městských kotelen? Exkluzivní rozhovor s vůdcem krasnojarských „zelených“ “Kyslík. ŽIVOT”.
Na jaře dochází k mnoha nehodám, kdy se zdánlivě silný led pod tíhou člověka okamžitě prolomí. Mezi oběťmi bylo více rybářů, lyžařů a dětí. Každý chápe, že nemůžete být na tenkém ledě. Ale nějaká neznámá síla táhne lidi vstříc smrtelným nebezpečím.
Ivankovskoye nádrž na jaře
Obsah
- Známky roztaveného ledu
- Jak se dostat na druhou stranu?
- Neodůvodněné riziko
- Zimní rybolov
- Jak se dostat z díry?
- První pomoc poškozeným
- Na omrzliny
- Při podchlazení
- Související články:
Známky roztaveného ledu
Pevný led je průhledný, s modrým nebo nazelenalým nádechem. Musíte si dávat pozor na jeho tmavší oblasti. Bílý odstín čistého ledu by vás měl upozornit. Ještě záludnější je matně bílý, zakalený, šedavý led. Mnohem horší nažloutlý. Nikdy si nemůžete být jisti silou ledu v zóně dopadu na pevninu. Často jsou tam hluboké trhliny.
Led o tloušťce menší než deset centimetrů je považován za potenciálně nebezpečný pro sladkovodní útvary a méně než patnáct centimetrů pro slanou vodu. Jsou místa, kde byste měli brát led vždy s rezervou. Jedná se o ústí a přítoky řek, místa odvádění a vypouštění vod. Zejména ty průmyslové. Pevnost ledu oslabují prameny a vodní vegetace narážející na dno: orobinec širokolistý (rákos), trsy ostřice, vrbové větve atd. Zmrzlé předměty (polena, bedny apod.) led nezpevňují. Jeho spolehlivost ovlivňuje mnoho faktorů. Pokud teplota vzduchu stoupne nad 0°C a oteplování bude pokračovat déle než tři dny, pak se led podle ministerstva pro mimořádné situace stává méně odolným téměř o čtvrtinu!
K velkému počtu nehod dochází při špatné viditelnosti ledu během sněžení, mlhy nebo v noci.
Jak se dostat na druhou stranu?
Na mnoha místech, kde lidé a vozidla musí přejít po ledu na druhou stranu řeky (nádrž nebo jiná vodní plocha), jsou organizovány přechody po ledu. Specialisté sledují jejich kvalitu. Když spolehlivost přechodů ledu klesá, jsou „zavřené“. To znamená, že jsou vyvěšeny zákazové nebo výstražné značky a informační tabule.
V některých případech jsou lidé z toho či onoho důvodu nuceni překonat vodní plochu pokrytou ledem, který místy začíná tát. Pokud se situace vyvine tak, že přejezd po ledu nelze zrušit, pak je třeba hledat zpevněnou lyžařskou stopu nebo zhutněné cesty, abyste se mohli pohybovat pouze po nich.
Pokud na ledě není jen jeden člověk, ale celá skupina, pak by vzdálenost mezi lidmi měla být asi pět metrů. Je vhodné, aby měl někdo u sebe silné lano dlouhé 15 – 20 metrů (lepší je 20 – 25 metrů). S dlouhou smyčkou a závažím (400 – 500 g) na jednom konci. Pokud člověk spadne do vody, zátěž pomůže přesně hodit lano na požadované místo z bezpečné vzdálenosti. Smyčka člověku, který spadl do vody, usnadní držení lana provlečením smyčky pod pažemi. V tomto případě bude snazší vytáhnout oběť z otvoru za konec provazu, který někdo z lidí drží. Všichni přitom zůstanou v bezpečné vzdálenosti od ledové hrany.
Zamrzlý prostor pomohou překonat i lyže (zejména ty široké). Někdy mohou i ta nejjednodušší opatření zachránit život lyžaře. Například při pohybu na ledu si nemusíte navlékat smyčky lyžařských holí přes ruce. Batoh je lepší pověsit zezadu na jedno rameno.
V případě jakéhokoli ohrožení (vznik trhlin, unikající voda, treska atd.) se musíte okamžitě vrátit na břeh vlastními kroky. Pohyby by měly být klouzavé, bez zvednutí nohou z ledu. Zátěž na ledě se sníží, pokud budete chodit s nohama na šířku ramen.
Neodůvodněné riziko
Sílu ledu nelze vyzkoušet kopáním. K tomu použijte jakýkoli vhodný předmět: lyžařskou hůl, kus prkna, špalek atd. Několikrát tvrdě narazili na led na stejném místě. Mělo by to být vepředu, ne pod nohama. I malé množství vody, které se objeví na ledu, zvyšuje pravděpodobnost, že skončí v ledových tříštích.
Bohužel existují odvážné duše, které testují sílu ledu. s koly. Kolik aut se ročně dostane pod led! Je dobré, když se lidem podaří vyskočit otevřenými dveřmi. Ale stále se musí mít možnost dostat na břeh!
Mnoho nehod se týká dětí. Nemělo by jim být dovoleno klouzat po skluzavkách na ledu jezera, rybníka nebo řeky. Hlavně na jaře. Pokud si dítě všimne pelyňku před sebou, je nepravděpodobné, že by se mohlo „vysunout“ včas.
Zimní rybolov
Rybáři jsou nejstatečnější lidé. Někdy je dokonce děsivé vidět, po jakých zbytcích ledu se pohybují. V ideálním případě by měl mít dotyčný na sobě záchrannou vestu nebo bryndáček. Záchranné lano (se smyčkou a závažím) mějte na tak přístupném místě, abyste jej mohli rychle použít. Záchranáři vědí, jak často byli lidé zachraňováni obyčejnými deskami umístěnými v blízkosti děr. V případě potíží se staly opěrným bodem a zabránily drolení okrajů ledu. A ještě jedno důležité pravidlo: otvory musí být od sebe vzdáleny minimálně 6 metrů.
Další velmi důležitý záchranný tip: nezapomeňte mít v kapse (ne v zásuvce!) pár velkých hřebíků nebo hrotů. V případě potíží se z takových ostrých předmětů stávají „mačky“, které pomáhají přilnout k ledu, zpevnit vaši pozici a vytáhnout se, abyste se dostali z vody. Zvyšuje se tak šance dostat se na led i sám.
Jak se dostat z díry?
Je lepší vystoupit ze stejné strany díry, ze které jste se do ní dostali. Není potřeba se držet okraje ledu, ani se o led opírat dlaněmi. Je lepší pokusit se zachytit maximální plochu silného ledu, roztáhnout ruce do strany nebo je natáhnout dopředu. Všechny houpavé pohyby by měly být hladké. Cílem je pokusit se lehnout si na okraj ledu a „plazit se“ na něj. Musíte si pomoci nohama (tlaky by měly být v okamžiku vytahování těla nahoru). Toto chování je efektivnější než pokus o skok na led. Je důležité si pamatovat: jakýkoli rozruch je kontraindikován. Je zapotřebí cílená akce.
Jakmile se vám podaří uniknout, odkutálete se od okraje a poté se plazte ještě 3 – 4 metry. Musíte opustit nebezpečné místo podél cesty, kterou jste se tam dostali. Tamní led už byl testován na svou sílu.
Při záchraně osoby, která spadla do vody, je nutné místo podpory všemi možnými způsoby zvýšit, aby nedošlo k dodatečnému prolomení ledu. Pomůže překližka a desky, na kterých je bezpečnější přiblížit se (v leže) k místu, kde se led propadá. Doběhnout k němu je rychlejší než zdolat poslední metry na čtyřech nebo na břiše. Horší ale bude, když se ne jeden, ale dva lidé budou plácat v ledové vodě: přiblížit se (nebo běžet) blíže k okraji ledu než na 3 metry je nebezpečné. Pokud je to možné, nepodejte oběti ruku, ale nějaký předmět (šátek, hůl, lano atd.). Tím se vyhnete zvýšení zátěže na hraně ledu.
Stav člověka uvězněného pod ledem zhoršuje zrychlené dýchání. Musíte se snažit dýchat méně často a silou vůle zastavit jakékoli projevy strachu a paniky. Hlavní je soustředit se na snahu dostat se z vody. Záchranáři říkají, že bolest a chvění jsou v tuto chvíli přirozenou reakcí těla. Je větší šance, že se dostanete ven v prvních sekundách, než oblečení navlhne a ztěžkne. Navíc se otvor ještě nerozšířil, což umožňuje odtlačit se od jeho opačného okraje.
První pomoc poškozeným
Ledová voda působí na lidi různě. Patří sem panika (až 70 % všech případů), stav úpadku, šok (způsobený bolestí a chladem), rychlé podchlazení, ztuhlost, ztráta vědomí, zástava dechu a dokonce i ochrnutí srdce. Prudký pokles teploty, omrzliny a podchlazení mohou způsobit smrt člověka i po vyproštění z ledové tříště.
Mokré oblečení pomáhá člověku, který uvízl v ledové vodě, udržet si na chvíli teplo. Je lepší počkat na lékařskou pomoc v „fetální poloze“ s rukama a nohama přitisknutými k tělu. Promrzlý člověk se musí zahřát. Mnozí záchranáři nedoporučují okamžitě mnout necitlivé končetiny, aby nedošlo k rychlému oběhu ochlazené krve. V případě omrzlin by nemělo být povoleno rychlé rozmrazování tkání. Není potřeba hned pít příliš horkou vodu nebo čaj. Je lepší pít teplou vodu, kterou je vhodné pít po malých doušcích.
Ve vynikajícím Meziodvětvovém pokynu Ministerstva práce a sociálního rozvoje Ruské federace “První pomoc při pracovních úrazech” Schémata působení při omrzlinách a ochlazení jsou jasně popsána. Jsou rozdílní. Uvádíme je doslovně.
Na omrzliny
Odneste postiženého co nejdříve do teplé místnosti.
Odstraňte oděv a obuv z omrzlých končetin.
Poraněné končetiny před zevním žárem ihned překryjte izolačním obvazem s dostatkem vaty nebo přikrývek a teplým oblečením.
Podávejte dostatek teplých nápojů.
Nezapomeňte dát 1 – 2 tablety analginu.
Nabídněte malé dávky alkoholu.
Určitě zavolejte sanitku.
1. Potřete omrzlou kůži.
2. Omrzlé končetiny vložte do teplé vody nebo je přikryjte nahřívacími polštářky.
3. Namažte pokožku oleji nebo vazelínou.
Při podchlazení
Pokud se objeví zimnice a svalový třes, je nutné zajistit dodatečné přikrytí a nabídnout teplý, sladký nápoj nebo jídlo s vysokým obsahem cukru.
Pokud je to možné, podejte 50 ml alkoholu a doručte do 1 hodiny do teplé místnosti nebo krytu.
V teplé místnosti – ihned svlékněte oděv a vložte do vany s teplotou vody 35 – 40 °C (tolerujte loket) nebo přikryjte velkým množstvím teplých nahřívacích polštářků.
Po teplé koupeli se nezapomeňte přikrýt teplou přikrývkou nebo si oblékněte teplé suché oblečení.
Pokračujte v podávání teplých sladkých nápojů, dokud nepřijdou lékaři.
1. Podávejte opakované dávky alkoholu nebo jej nabídněte v případech, kdy je oběť pod vlivem alkoholu.
2. K prohřívací koupeli použijte vodu s teplotou pod 30°C.
Tísňové telefonní číslo ministerstva pro mimořádné situace je 112.
O tom, jak zavolat sanitku při nošení mobilních telefonů (SIM karet různých operátorů), jsme psali v článku „Jak volat záchrannou službu z mobilního telefonu?“ Je užitečné mít tyto telefony u sebe.
© A. Anashina. Blog “Podmoskovye”, www.podmoskovje.com
Související články:
© Stránky “Podmoskovye”, 2012-2021. Kopírování textů a fotografií ze stránek podmoskоvje.com je zakázáno. Všechna práva vyhrazena.
