Maso z dovozu byste neměli kupovat s dlouhou trvanlivostí – obsahuje mnoho konzervantů a málo užitečných látek, varuje lékařka Marina Vaulina. Je také lepší minimalizovat spotřebu uzeného masa.
Nejškodlivější maso pro lidské zdraví je to s dlouhou trvanlivostí, řekla nutriční terapeutka a fyzioterapeutka Marina Vaulina.
„Nejprve bych chtěl upozornit spotřebitele na maso, které se prodává ve vakuovém balení. I když se jedná o takzvané „elitní“ odrůdy – dovážené „mramorové“ maso a tak dále, musíte pochopit – čím delší je jeho trvanlivost, čím vzdálenější země původu, tím déle trvá přeprava, tím více nežádoucí chemikálie ve výrobku – konzervanty. Realita je taková, že takové produkty se často několikrát zmrazují a rozmrazují. Tělo z toho všeho nedostane nic dobrého,“ řekl v rozhovoru pro „Večerní Moskva“.
Občas si takové maso můžete dopřát, ale neměli byste to dělat pořád, varuje odborník. Nakoupené maso musíte také správně vařit, někdy chuťové preference nepřispívají ke zdravému trávicímu procesu. Maso by nemělo být převařené nebo vařené s přebytečným kořením, tukem a solí. Maso byste po rozmrazení také neměli dlouho uchovávat v lednici.
„Mnohem lépe se vstřebává maso vařené, dušené nebo jinak „dietní“, podávané se zeleninou a potravinami obsahujícími vlákninu.
Přitom i dokonale propečený vepřový kebab obsahuje tuk ve svalových vláknech, je nasycený částečkami kouře a obsahuje karcinogenní látky,“ říká Vaulina.
Sušené maso s mírou je vcelku neškodné, uzenému je ale nejlepší se vyhnout, upozorňuje odborník.
„Dokonce i přirozeně uzené kuře a uzeniny se od grilování příliš neliší, pokud jde o množství škodlivých látek, které obsahují.
A pokud uvážíte, že proces uzení je často nahrazován chemickými dochucovacími přísadami, aby se proces přípravy produktu zjednodušil, nebezpečí takových produktů pro zdraví spotřebitelů je ještě vyšší,“ vysvětluje.
A co víc, neměli byste dětem dávat potraviny jako uzené klobásy a uzeniny; měly by kupovat běžné dietní maso, jako je kuře, krůta a králík. Také lidé s onemocněním trávicího traktu by měli být velmi opatrní při výběru masa.
Rovněž stojí za to mít na paměti, že přebytek červeného a zpracovaného masa zvyšuje riziko vzniku rakoviny střev.
Jak založili Britští odborníci, riziko vzniku nádoru u těch, kteří jedí asi 76 gramů červeného a zpracovaného masa denně, je o 20 % vyšší než u těch, kteří jedí 21 gramů nebo méně.
S bílým masem to ale nemusí být tak jednoduché – konzumace kuřecího a jiného drůbežího masa může zvýšit riziko rakoviny prostaty, non-Hodgkinova lymfomu a maligního melanomu. věřit onkologů z Oxfordské univerzity.
Výzkumníci studovali údaje o výživě a zdravotním stavu 475 tisíc Britů ve věku 37-73 let za roky 2014-2016, muži a ženy ve vzorku byli přibližně rovnocenní. Následně u 23 tisíc z nich onemocnělo rakovinou. Údaje o spotřebě masa byly získány prostřednictvím průzkumů.
Potvrdily se důkazy spojující červené maso s rakovinou tlustého střeva, navíc pravidelná konzumace asi 50 g denně zvyšovala riziko vzniku rakoviny prsu a prostaty. Tyto výsledky však ještě nebyly potvrzeny, dřívější studie takovou souvislost neodhalily. Zpracované maso také přispělo k rakovině tlustého střeva – ke zvýšení rizika stačilo 20 gramů denně.
K překvapení vědců byla konzumace drůbeže (kuře, krůta atd.) spojena se zvýšeným rizikem maligního melanomu, rakoviny prostaty a non-Hodgkinova lymfomu.
Riziko se zvýšilo s konzumací 30 gramů bílého masa denně.
„Pozitivní asociace konzumace drůbeže s rakovinou prostaty a non-Hodgkinským lymfomem vyžadují další zkoumání,“ uzavírají autoři.
Zatím se bavíme pouze o statistické korelaci, která podléhá ověřování. Pokud se však výsledky potvrdí, budou muset výživoví poradci svá doporučení pro konzumaci bílého masa přehodnotit.
