OTÁZKA: Co lze v zimě použít jako krmivo pro kozy? Populace dojení je 2000, s vlakem 4500. Někteří kolegové chovatelé koz doporučují krmivo pro větvičky, ale nechápu, jak a kde se dá polámat tolik stromů? A také jak správně uspořádat úložiště? Kdo takové jídlo používá, jak vhodné je jeho použití? Jaká je nutriční hodnota?
- Kategorie: Krmení
- Kraj: Území Stavropolu
- Číslo vydání: ID B243
- Druh zvířete: Kozy
Odpovězte na otázku od Direct.Farm v komentářích k tomuto příspěvku a získejte peněžní odměny za své odpovědi! Za podrobný komentář k tématu diskutovaného problému platíme 1000 15.01.2022 rublů. Věnujte pozornost změněným podmínkám pro získání peněžní odměny od XNUMX.
O proveditelnosti použití jakéhokoli krmiva v průmyslovém chovu hospodářských zvířat vždy rozhodují mimo jiné ekonomické úvahy, cena a dostupnost tohoto druhu krmiva. Pravděpodobně, pokud stavíte farmu blízko odlesňování nebo něčeho podobného, měli byste sklízet košťata, zapojit do toho lidi (ruční práce), uložit je pod přístřešek v zavěšeném stavu a nahradit jimi až 50 % objemového krmiva. Výživová hodnota a stravitelnost potravy pro větvičky jsou nízké. Odnožové krmivo, zejména nelistové, nemůže zcela nahradit seno a
V realitách velkochovů jsou kozy v zimě krmeny kvalitním senem a slámou (hrubo), koncentráty, pokud je farma zelinářství a je přístup k zelenině, dává se jim zelenina (brambory, mrkev, řepa, atd.).
Na mé farmě je již 100 dojných koz, u vlaku 190 není třeba mluvit o hospodárnosti sklizně krmiva pro větve. Krmíme senem, slámou a koncentráty (krmné směsi)
V sovětských dobách jsme se zabývali přípravou krmiva pro větve pro ovce. Nutriční hodnota tohoto jídla je nízká. Ale umožňuje, aby se ovčí zuby v zimě normálně vyvíjely a poskytovaly vlákninu do střev. Větve byly připravovány na subbotnikech od konce května do konce července se zapojením pracovníků úřadu do oblastí podrostu dohodnutých s lesními obvody. Muži je rozsekali a ženy je odvlekly do transportu. Obrobky byly přeneseny pod speciální přístřešky k sušení. V zimě se jednou týdně „metly“ napařily horkou vodou a po této proceduře se umístily do krmítek.
Ahoj! Nejzákladnějším objemovým krmivem pro přežvýkavce je, ať se říká cokoli, vysoce kvalitní seno! Mělo by tvořit alespoň 70 % veškerého objemného krmiva. Pouze 30 % lze nahradit krmivem ze slámy, steliva nebo větviček, protože tato krmiva mají nízký stupeň stravitelnosti a nutriční hodnoty. Navíc, pokud v zásadě nemáte problémy se senem, zejména pokud není zaseto a obsahuje hvězdnici, není třeba zavádět do jídelníčku potravu pro větvičky. To není všelék a není to nutné. Je však třeba poznamenat, že v zásadě je krmivo z kozích větviček vysoce respektováno, zlepšuje chuť k jídlu, podporuje rozvoj bachorové mikroflóry a má složení vitamínů, které se liší od sena. Pokud tedy máte možnost, bylo by užitečné zavést do jídelníčku až 15 % potravy pro větvičky.
U takových zvířat však musíte obecně pochopit, zda máte příležitost je připravit. Příprava košťat je velmi pracná, vše se provádí ručně. Navíc na jejich sušení potřebujete speciální boudu se stínem a musí se zavěsit, aby uschly. Stěží tak budete moci připravovat velké objemy najednou – to je potřeba dělat po celou sezónu. Proces můžete urychlit, pokud sušičku vybavíte ventilátory.
Předpokládejme, že je tam sušárna a je tam personál, který je připraven je připravit, řekněme, při brigádě o víkendu (a jejich nutriční hodnota je nízká, je vhodné utrácet peníze za přípravu vlastně lahůdek ?). Je v oblasti nějaká vegetace pro sklizeň? Pro takové objemy je z hlediska rychlosti růstu vhodná pravděpodobně pouze vrba (vrba), vše ostatní se za rok sklizně promění v prales Baba Yaga. Ale i ohledně talníku bude zdlouhavé vyjednávat s lesnickým odborem.
Obecně by v ideálním případě stálo za to se s těmi, kdo se zabývají řezivem, dohodnout. Po zpracování kmene jim zbylo hodně větví – ale kdo je bude sklízet a převážet dál a jestli je to rentabilní – záleží jak přesně se dohodnete, jak daleko jsou řízky atd.
Obecně si myslím, že příprava odvětvového krmiva je údělem malých farem, nerentabilní a pro taková hospodářská zvířata nepraktická. Je lepší použít tyto peníze na osetí polí na seno a zavedení vitamínových doplňků.
Všichni víme, že kozy jsou průzkumníci – žerou jen část rostlin (hlavně vršek) pastviny, nestojí na místě a rychle se pohybují.
Struktura trávicího traktu koz na jedné straně připomíná strukturu gastrointestinálního traktu krav a ovcí a na druhé straně losů a jelenů. Kozy jsou výborné v potravě větví, dá se říci, že větve listnatých i jehličnatých stromů a keřů jsou pro ně pochoutkou.
Je ale tato pochoutka opravdu dobrá pro kozy?
Podívejme se na tuto problematiku. Promluvme si o nutriční hodnotě potravy pro větvičky.
Krmná hodnota listů stromů
Hodnota posuvu větvení posuvu.
Listy dřevin obsahují v původní látce 62,6-72,1 % vody, 2,5-7,2 % hrubých bílkovin, 2,6 – hrubý tuk, 4,4-8,3 – hrubá vláknina, 13,4- 21,7 – bezdusíkaté extraktivní látky (NFE), 1,5-3,2 % – surový popel. Metabolická energie listů na jaře je 8,88-10,32 MJ na 1 kg sušiny.
Výživová hodnota listů stromů se liší v závislosti na ročním období: na jaře jsou listy nejvýživnější a snáze stravitelné, v létě – horší, na podzim – je živin velmi málo a stravitelnost je nízká. Ale s poklesem obsahu bílkovin se obsah hrubého tuku na podzim zvyšuje.
Nativní látka listových větví do průměru 1,5 cm obsahuje 1,6-7,3 % hrubého proteinu, 1,1-4,6 % hrubého tuku, 8,6-29,4 % hrubé vlákniny, 14,5-28,3 % BEV a 1,1-5,5 % surového popela.
Největší množství bílkovin obsahují větve osiky, břízy, topolu, dubu, lísky a vrby. Velmi vysoký obsah bílkovin byl zaznamenán u moruše nebo listů moruše (18-25 %).
Větve stromů obsahují v bezlistém stavu (v zimě) přibližně stejné množství živin, jaké obsahuje obilná sláma. V této době se stravitelnost nelistých větví snižuje na 20,5-30,3%. Nejvyšší stravitelnost mají větve osiky, břízy a vrby.
Potřebujete poradit s krmením koz?
Napište na WhatsApp hned teď nebo pošlete e-mail.
Jehličnany při krmení koz
Nejvyšší energetickou hodnotu mají listové větve jarní sklizně (6,00-8,21 MJ na 1 kg sušiny), v této době obsahují největší množství lehce stravitelných látek. Ke konci vegetačního období hladina energie klesá. V zimě je energetická hodnota listnatých větví poloviční. Nejcennější energetickou potravou jsou větve osiky, břízy a vrby sklízené na jaře (7,45-8,21 MJ na 1 kg sušiny).
Jehlice obsahují v nativní látce 50,6-57,8 % vody, 4,3-6 % hrubého proteinu, 4,4-5,3 hrubého tuku, 8-13,9 hrubé vlákniny, 21,8-23,9 BEV, 1,3-2,9 % surového popela. Organická hmota v jehličí je mnohem hůře stravitelná než v zelených listech.
Kůra listnatých a jehličnatých stromů obsahuje antinutriční látky – fenolické sloučeniny. Většina těchto látek se v kůře nachází ve formě vodorozpustných a kondenzovaných tříslovin, jejich obsah se pohybuje od 5 do 16 % podle druhu stromu a stáří kůry.
Kůra jehličnatých stromů má ještě jednu nepříjemnou antinutriční vlastnost: obsahuje pryskyřici. Kůra smrku a jedle se vyznačuje menším množstvím dehtu, zatímco kůra borovice, modřínu a cedru je charakteristická více.
V kozích dietách může potrava pro větvičky tvořit až 30 % hlavního krmiva, ale je třeba mít na paměti, že nutriční hodnota a stravitelnost potravy pro větvičky jsou nízké. V těžkých dobách, například na jaře při nedostatku sena, se chovatelé koz snaží co nejdříve vysadit kozy na pastvu, aby snížili spotřebu základního krmiva.
Je důležité nezapomínat, že odnožové krmivo, zejména nelistové, nemůže v potravě přežvýkavců zcela nahradit seno a další základní krmiva.
Ale taková pastva může doplnit stravu a umožnit farmáři částečně snížit náklady na základní krmivo.
Nesmíme zapomínat na hygienický a hygienický stav lesní pastviny. Obsah olova v jehličích borovic nacházejících se v pásmu 50 metrů od rušné dálnice překračuje povolené normy. Takové jehly nelze použít ke krmným účelům.
Příprava a skladování krmiva pro větve.
V Rusku se potrava pro větvičky připravuje v létě ve formě košťat. Lze je zařadit mezi základní krmiva. Košťata se vyznačují nízkou krmnou hodnotou, ale obsahují značné množství minerálních látek.
Třísloviny obsažené v kůře stromů neplní vždy roli antinutričních látek, v malých dávkách podporují zdraví sliznice trávicího traktu přežvýkavců. Pokud tedy nezneužíváte používání košťat, prospějí zdraví koz.
Košťata se připravují z větví vrby, břízy, osiky, javoru, jasanu, jeřábu a dalších stromů a keřů. Kozy mají velmi rády košťata vyrobená z vrby, vrby, javoru, lípy a osiky.
Košťata začínají plést od 5. do 10. června, kdy rostou mladé výhonky a poměr zelené hmoty a její nutriční hodnoty je optimální. Větve je vhodné stříhat zahradnickými nůžkami, jejich tloušťka by neměla přesáhnout 1-1,5 cm.
Košťata na krmení koz
Větve sbírejte pozdě večer nebo brzy ráno. Po řezání se větve položí na zem na několik hodin, aby uschly. Vlivem slunečního záření v nich vzniká vitamín D. Košťata se suší ve stínu zavěšená ve dvojicích. Při sušení ve stínu zůstávají listy zelené a netmavnou.
Košťata jsou uložena pod přístřeškem nebo v hangárech na dřevěných podlahách, v kartonových nebo dřevěných krabicích s přístupem vzduchu.
Podrobnější informace na toto téma lze získat v knize „Využití lesních zdrojů krmiv v chovu hospodářských zvířat“. L.Yu Konovalenko, 2011
Zůstaňte naladěni na aktualizace a přihlaste se k odběru, aby vám nic neuniklo.
