Četl jsem, že je lepší sklízet v květnu až červnu, kdy mají větve hodně vitamínů a jsou křehké. Je třeba uříznout větev o šířce centimetru a svázat ji na 10 kusů a vysušit ve stínu. Vhodná je vrba, bříza, jeřáb, líska, dub. To je teorie, v praxi jsem osobně ztratil čas a teď vyrábím košťata z toho, co vidím: maliny, rakytník, vrba, třešeň, zítra přinesu javor. Myslím, že se mi lípa bude líbit. Svážu je k sobě provazem, dva po druhém, a zavěsím, aby uschly pod širákem a ve stínu. Později budu sbírat jeřabiny. Doufám, že na nový rok seženu levné smrkové tlapky.
Děkuji za informaci. Svážete je provazem? Nebude to koza žvýkat?
Děkuji za informaci. Svážete je provazem? Nebude to koza žvýkat?
Četl jsem, že je lepší vázat vrbovou kůrou nebo jinou kůrou. Ale. Viděl jsem, že používají lano. Možná ti to řekne někdo jiný, zkušenější.
Výrobě košťat se věnuji přes 10 let.
V květnu zakládám košťata, pletu mladé kopřivy.
V červnu začínám pěstovat břízu, třešeň ptačí, vrbu a jeřáb.
Od července maliny, když velké listy tají.
To vše sklízím z lesa. Beru tenké, mladé větve.
Na fotografii děti jedí v zimě košťata.
Košťata jsem dal do rohu seníku. Skladují se stejně jako seno.
Zkoušela jsem pletací košťata, upletení zabere hodně času. Proto jsem ji nakrájel a dal do seníku uschnout. Pak jsem to dal do rohu. Uvidím, jak to bude pohodlné v zimě. Tohle bude naše první zima. Nejde o to, jak přežijeme zimu, abychom neumřeli hlady.
Pak bude listí poletovat jako strom, když začnete sbírat, jsou pohodlnější košťata))). Vystačím si se senem –
Nemáme poblíž lesy, musíme jet alespoň 20 minut autem a dalších 30-40 minut pěšky. Ach, už jsem starý
se blíží – dříve a 10 km., nebyla to vzdálenost))).
Zkoušela jsem pletací košťata, upletení zabere hodně času.
To je na pletení košťat nejproblematičtější. Je možné je uplést pro zpestření jídelníčku?
V okolí nemáme žádné lesy,
a přímo před naší zahradou máme neomezené množství tohoto krmiva pro větve.
a je tam místo na sušení. kozy v zimě dobře jedí.
Děti začnou jíst nejdříve košťata a pak seno.
Vařím 1 pár denně na kozu..
Takhle to dělám já.
Vyzkoušel jsem pletení košťat s nylonovými svorkami dlouhými 250 mm. Pohodlné a rychlé. Za ty peníze je to opravdu trochu drahé. U nás stojí 100 kusů na stavebním trhu 3-4 dolary.
A jak sušit, musíte ke svorkám připevnit lano. Stejné časové náklady.
Suším na pletivu s buňkami 100*100 mm.
Vyzkoušel jsem pletení košťat s nylonovými svorkami dlouhými 250 mm. Pohodlné a rychlé. Za ty peníze je to opravdu trochu drahé. U nás stojí 100 kusů na stavebním trhu 3-4 dolary.
Sežerou koště, větve na kompost nebo pálení a svorka je plastová, ne comme il faut. Pleteme obyčejným lněným provázkem, nemusíte se bát, že by se dostal do hnoje – rychle hnije.
košťata by měla být považována pouze za náhradu sena a krmné slámy. Navíc je to pracné a zhoršuje kvalitu hnoje. Z hlediska výživy neexistují žádné výhody. potřebujete dvakrát tolik sena průměrné kvality. Jednodušší je koupit seno nebo krmit slámu v rolích. I když pokud nemáte co dělat, můžete plést košťata. Jen lepší lázně jsou bříza a dub. A když je prodáte, kupte obilí a seno)). Dává to větší smysl)).
Dříve jsem pletl košťata a pak jsem přišel na to, že dobré seno a sláma jsou mnohem lepší.
Dříve jsem pletl košťata a pak jsem přišel na to, že dobré seno a sláma jsou mnohem lepší.
Existuje nuance – každý zachází s kozami jako s prasaty a věří, že kvalita a množství mléka závisí na okurkách. A záleží na vyvážené a stabilní stravě každý den. Košťata považuji za rozmar. Při pastvě je lepší spát nebo číst knihu.
Pletu košťata, protože tuto potravu kozy znají, krmím je převážně potravou pro větvičky po celou dobu pastvy.
Jaká je zábava krmit kozy košťaty v období pastvy? nerozumím)
Jaká je zábava krmit kozy košťaty v období pastvy? nerozumím)
Nekrmím. V lese jedí sami a já to skladuji na zimu.
Jaká je zábava krmit kozy košťaty v období pastvy? nerozumím)
Nekrmím. V lese jedí sami a já to skladuji na zimu.
A když připravujete a prodáváte lázně a kupujete seno a obilí, nebylo by to efektivnější?
A když připravujete a prodáváte lázně a kupujete seno a obilí, nebylo by to efektivnější?
A pokud připravujete a prodáváte lázně, použijte výtěžek k najímání pracovníků, kteří budou připravovat košťata, použijte výtěžek k najímání stavitelů, čističů atd. . použít peníze na ležení na pláži a nic nedělat. Nebylo by to efektivnější?
A když připravujete a prodáváte lázně a kupujete seno a obilí, nebylo by to efektivnější?
A pokud připravujete a prodáváte lázně, použijte výtěžek k najímání pracovníků, kteří budou připravovat košťata, použijte výtěžek k najímání stavitelů, čističů atd. . použít peníze na ležení na pláži a nic nedělat. Nebylo by to efektivnější?
o co ti jde? Mluvím o rozumných přístupech. Neměli byste žít pro práci, ale pro sebe a svou rodinu. A čas ušetřený přípravou košťat (který prodlouží čas s kozami a zhorší kvalitu hnoje s nárůstem jeho množství) není snazší utratit vydělané peníze a svůj čas na zvelebování domova a kozy vlastnictví. Za pár dní senoseče mám 10 tun. Na suchých košťatech to bude 20. Kolik promarněného času a úsilí. A přes léto si tolik košťat nepřipravíte. A to vše kvůli jejich mýtickému prospěchu. S takovými přístupy odvedl občan Sisyfos potřebnou, správnou a vyhledávanou práci. Dříve byla košťata jedinou alternativou sena při absenci sena, kdy se hranice na pět centimetrů daly zvednout vidličkou a pět až deset dětí bylo normou a jejich dřina při přípravě košťat nestála za nic. Už není co sekat?? Nebo není nic, co by děti zabavilo? Takové přístupy mi připomínají rybáře, kteří jsou zaneprázdněni důležitou prací, přivezou si po víkendu pár kilo ryb, pytle pod očima a kolem domu jsou kopřivy a ploty.
Všichni víme, že kozy jsou průzkumníci – žerou jen část rostlin (hlavně vršek) pastviny, nestojí na místě a rychle se pohybují.
Struktura trávicího traktu koz na jedné straně připomíná strukturu gastrointestinálního traktu krav a ovcí a na druhé straně losů a jelenů. Kozy jsou výborné v potravě větví, dá se říci, že větve listnatých i jehličnatých stromů a keřů jsou pro ně pochoutkou.
Je ale tato pochoutka opravdu dobrá pro kozy?
Podívejme se na tuto problematiku. Promluvme si o nutriční hodnotě potravy pro větvičky.
Krmná hodnota listů stromů
Hodnota posuvu větvení posuvu.
Listy dřevin obsahují v původní látce 62,6-72,1 % vody, 2,5-7,2 % hrubých bílkovin, 2,6 – hrubý tuk, 4,4-8,3 – hrubá vláknina, 13,4- 21,7 – bezdusíkaté extraktivní látky (NFE), 1,5-3,2 % – surový popel. Metabolická energie listů na jaře je 8,88-10,32 MJ na 1 kg sušiny.
Výživová hodnota listů stromů se liší v závislosti na ročním období: na jaře jsou listy nejvýživnější a snáze stravitelné, v létě – horší, na podzim – je živin velmi málo a stravitelnost je nízká. Ale s poklesem obsahu bílkovin se obsah hrubého tuku na podzim zvyšuje.
Nativní látka listových větví do průměru 1,5 cm obsahuje 1,6-7,3 % hrubého proteinu, 1,1-4,6 % hrubého tuku, 8,6-29,4 % hrubé vlákniny, 14,5-28,3 % BEV a 1,1-5,5 % surového popela.
Největší množství bílkovin obsahují větve osiky, břízy, topolu, dubu, lísky a vrby. Velmi vysoký obsah bílkovin byl zaznamenán u moruše nebo listů moruše (18-25 %).
Větve stromů obsahují v bezlistém stavu (v zimě) přibližně stejné množství živin, jaké obsahuje obilná sláma. V této době se stravitelnost nelistých větví snižuje na 20,5-30,3%. Nejvyšší stravitelnost mají větve osiky, břízy a vrby.
Potřebujete poradit s krmením koz?
Napište na WhatsApp hned teď nebo pošlete e-mail.
Jehličnany při krmení koz
Nejvyšší energetickou hodnotu mají listové větve jarní sklizně (6,00-8,21 MJ na 1 kg sušiny), v této době obsahují největší množství lehce stravitelných látek. Ke konci vegetačního období hladina energie klesá. V zimě je energetická hodnota listnatých větví poloviční. Nejcennější energetickou potravou jsou větve osiky, břízy a vrby sklízené na jaře (7,45-8,21 MJ na 1 kg sušiny).
Jehlice obsahují v nativní látce 50,6-57,8 % vody, 4,3-6 % hrubého proteinu, 4,4-5,3 hrubého tuku, 8-13,9 hrubé vlákniny, 21,8-23,9 BEV, 1,3-2,9 % surového popela. Organická hmota v jehličí je mnohem hůře stravitelná než v zelených listech.
Kůra listnatých a jehličnatých stromů obsahuje antinutriční látky – fenolické sloučeniny. Většina těchto látek se v kůře nachází ve formě vodorozpustných a kondenzovaných tříslovin, jejich obsah se pohybuje od 5 do 16 % podle druhu stromu a stáří kůry.
Kůra jehličnatých stromů má ještě jednu nepříjemnou antinutriční vlastnost: obsahuje pryskyřici. Kůra smrku a jedle se vyznačuje menším množstvím dehtu, zatímco kůra borovice, modřínu a cedru je charakteristická více.
V kozích dietách může potrava pro větvičky tvořit až 30 % hlavního krmiva, ale je třeba mít na paměti, že nutriční hodnota a stravitelnost potravy pro větvičky jsou nízké. V těžkých dobách, například na jaře při nedostatku sena, se chovatelé koz snaží co nejdříve vysadit kozy na pastvu, aby snížili spotřebu základního krmiva.
Je důležité nezapomínat, že odnožové krmivo, zejména nelistové, nemůže v potravě přežvýkavců zcela nahradit seno a další základní krmiva.
Ale taková pastva může doplnit stravu a umožnit farmáři částečně snížit náklady na základní krmivo.
Nesmíme zapomínat na hygienický a hygienický stav lesní pastviny. Obsah olova v jehličích borovic nacházejících se v pásmu 50 metrů od rušné dálnice překračuje povolené normy. Takové jehly nelze použít ke krmným účelům.
Příprava a skladování krmiva pro větve.
V Rusku se potrava pro větvičky připravuje v létě ve formě košťat. Lze je zařadit mezi základní krmiva. Košťata se vyznačují nízkou krmnou hodnotou, ale obsahují značné množství minerálních látek.
Třísloviny obsažené v kůře stromů neplní vždy roli antinutričních látek, v malých dávkách podporují zdraví sliznice trávicího traktu přežvýkavců. Pokud tedy nezneužíváte používání košťat, prospějí zdraví koz.
Košťata se připravují z větví vrby, břízy, osiky, javoru, jasanu, jeřábu a dalších stromů a keřů. Kozy mají velmi rády košťata vyrobená z vrby, vrby, javoru, lípy a osiky.
Košťata začínají plést od 5. do 10. června, kdy rostou mladé výhonky a poměr zelené hmoty a její nutriční hodnoty je optimální. Větve je vhodné stříhat zahradnickými nůžkami, jejich tloušťka by neměla přesáhnout 1-1,5 cm.
Košťata na krmení koz
Větve sbírejte pozdě večer nebo brzy ráno. Po řezání se větve položí na zem na několik hodin, aby uschly. Vlivem slunečního záření v nich vzniká vitamín D. Košťata se suší ve stínu zavěšená ve dvojicích. Při sušení ve stínu zůstávají listy zelené a netmavnou.
Košťata jsou uložena pod přístřeškem nebo v hangárech na dřevěných podlahách, v kartonových nebo dřevěných krabicích s přístupem vzduchu.
Podrobnější informace na toto téma lze získat v knize „Využití lesních zdrojů krmiv v chovu hospodářských zvířat“. L.Yu Konovalenko, 2011
Zůstaňte naladěni na aktualizace a přihlaste se k odběru, aby vám nic neuniklo.
