Cabernet Sauvignon je jednou z oblíbených odrůd révy vinné, která se používá k výrobě červeného vína. Látky užitečné pro udržení zdraví cév se nacházejí především v semenech (pecech). Snímek byl pořízen v USA. Foto z chibitaryn.net
Pravidelná střídmá konzumace suchého červeného vína snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Je to dáno tím, že speciální látky ze skupiny fenolů obsažených ve víně inhibují tvorbu endotelinu, peptidu produkovaného samotnými vnitřními stěnami cév a způsobují jejich stažení.
Již dlouho je známo, že v oblastech, kde místní obyvatelé pravidelně konzumují červené víno, jsou kardiovaskulární onemocnění méně častá. Přesvědčivý je zejména příklad Francie, kde je úmrtnost na infarkt znatelně nižší než v Anglii, přestože strava obyvatel obou zemí je velmi podobná a obsahuje velké množství nasycených tuků, tedy látek, které přispívají k hromadění přebytečného cholesterolu, rozvoji cévních onemocnění a aterosklerózy. Víno podle všeho obsahuje nějaké složky, které neutralizují negativní dopady diety, která není z hlediska zachování zdraví cév vůbec optimální.
Roger Corder a jeho kolegové z William Harvey Research Institute (Velká Británie), kteří se touto problematikou podrobně zabývali, již před několika lety prokázali (Corder et al., 2001), že polyfenoly obsažené v červeném víně (polyfenolyinhibují syntézu endotelinuendotelinu) – látka, kterou produkují endoteliální buňky – vnitřní výstelka cév – a způsobuje jejich zúžení.
Endotel je samozřejmě složitý systém sám o sobě, ve kterém se tvoří látky, jak stahující, tak rozšiřující cévy (viz zajímavý článek O. A. Gomazkova v časopise „Příroda“ Endotel je „endokrinní strom“, ale často díky endotelinu k těm nebo jiným poruchám vzniká v nadměrném množství, a to je přímou příčinou rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a aterosklerózy. K hodnocení účinku látek, které inhibují tvorbu endotelinu, používají vědci vhodný experimentální model – kulturu endotelu buňky získané z hovězí aorty. Podobný model byl použit v Corderově výzkumu.
V novém článku (Corder et al., 2006), nedávno publikovaném v časopise Příroda, Korder a spoluautoři šli dále a pokusili se zaprvé přesně zjistit, které látky obsažené v červeném víně inhibují syntézu endotelinu, a zadruhé posoudit, jak se obsah těchto látek liší v závislosti na tom, kde se ten či onen produkt vyrábí víno. Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) studovali složení polyfenolů z červených vín z různých oblastí a zjistili, že inhibice endotelinu je tím výraznější, čím vyšší je obsah polyfenolů, zejména fenolů ze skupiny oligomerních prokyanidinů.
Inhibice syntézy endotelinu (ED50) – vazokonstriktor – pozitivně koreluje jak s celkovým obsahem polyfenolů ve víně (a), tak s obsahem prokyanidinů (b). Histogramy vpravo ukazují, jak se vína z různých oblastí liší ve schopnosti inhibovat syntézu endotelinu (c) a v obsahu prokyanidinů (d). Au – Austrálie; EU – Francie, Řecko, Itálie, Španělsko; USA – Spojené státy americké; Sd – Sardinie; Nu, provincie Nuoro na Sardinii; swf – jihozápadní Francie. Rýže. z citovaného článku Сorder et al., 2006
Pravidelná střídmá konzumace suchého červeného vína příznivě působí na stav cév. Mechanismus tohoto jevu byl nyní odhalen. Fotografie z www.burleystyrone.com
Po analýze mnoha vín z různých vinařských oblastí (Austrálie, Jižní Amerika, USA, několik evropských zemí – Řecko, Španělsko, Itálie, Francie) vědci dospěli k závěru, že prokyanidiny byly přítomny ve všech, ale vína ze dvou oblastí – z jihozápadní Francie (departement Gers, Pyreneje) az italské provincie Nuoro na Sardinii, které jsou také známé svými stoletými staletími. Ve Francii se úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v jednotlivých oblastech velmi liší, ale na jihozápadě je nejnižší.
Důvody pro vysoký obsah prokyanidinů ve víně ze dvou uvedených oblastí jsou jak v odrůdě vinné révy, tak ve vlastnostech technologie tam použité pro výrobu vína, která umožňuje extrahovat ze semen (konkrétně obsahují základ hmotnost prokyanidinů) hroznů maximální množství látek tak užitečných pro lidské zdraví.
Zdroj: R. Corder, W. Mullen, N. Q. Khan, S. C. Marks, E. G. Wood, M. J. Carrier, A. Crozier. Enologie: Prokyanidiny z červeného vína a zdraví cév // Příroda. 2006. V. 444. S. 566.
См. также: Roger Corder, Julie A. Douthwaite, Delphine M. Lees, Noorafza Q. Khan, Ana Carolina Viseu dos Santos, Elizabeth G. Wood, Martin J. Carrier. Zdraví: Syntéza endotelinu-1 snížená červeným vínem // Příroda. 2001. V. 414. S. 863-864.
